Tel: 731 409 488
Email: info@trevet.cz

Slide Title 3

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Maecenas pulvinar nibh purus, eget convallis erat efficitur eget.

Více zde

Kastrace

Autor: MVDr. Naděžda Kružíková

Kastrace: odstranění pohlavních orgánů (vaječníků nebo varlat)
Sterilizace: obecnější termín, kterým se označuje zbavení jedince schopnosti se rozmnožovat
Ovariektomie: odstranění vaječníků
Ovariohysterektomie: odstranění vaječníků a dělohy
Orchiektomie: odstranění varlat

Kastrace se u zvířat provádí z preventivních důvodů, anebo v rámci terapie různých onemocnění. Jako preventivní označujeme kastraci zdravého zvířete, jejímž účelem je předejít některým stavům souvisejících s pohlavní aktivitou. Na prvním místě je zabránění rozmnožování, zejména u jedinců, u kterých je potomstvo nežádoucí (venkovní kočky, zvířata s dědičnými vadami nebo blízce příbuzní jedinci různého pohlaví žijící ve stejné domácnosti). Zvláště u koček chovaných v bytě je kastrace vyžadována kvůli zabránění nežádoucích projevů říje a říjového chování. Kočky v říji neustále mňoukají, naříkají, vyžadují pozornost, nastavují záď v nahrbeném postoji, často i mín žerou a mají zvýšenou teplotu. Takové projevy říje mohou trvat i několik dní a jsou pro majitele velmi nepříjemné. V podstatě normální říje může neznalé majitele natolik vyděsit, že utíkají na noční pohotovost s ,,nemocnou´´ kočkou, která se chová divně, je určitě otrávená a již několik dní naříká bolestí. Avšak ,,Micka´´ se chce jen pářit a dává to najevo velmi zvláštně :), hovořím z vlastní, bohužel ne ojedinělé zkušenosti. U kocourů se pohlavní dospívání projevuje zvýšeným teritoriálním chováním a značkováním zapáchající močí po celém bytě. Venkovní kocouři se více toulají a perou, což představuje riziko nejen poranění, ale i přenosu infekčních chorob, jako je například kočičí leukémie.
U fen se preventivní kastrace provádí hlavně z důvodu zabránění nechtěného krytí, nebo při výskytu tzv. falešné březosti, pseudogravidity. Pseudogravidita je u fen velmi častá a v různé míře se vyskytuje téměř u všech fen. Po hárání nastává hormonální stav označovaný jako diestrus neboli luteální fáze, ve které vaječníky produkují progesteron. Tento stav probíhá velmi podobně, ať už fena zabřezla nebo ne. Fenky, které jsou citlivější k hormonálním změnám, se proto dostávají do klinicky zjevného stavu falešné březosti a chovají se, jako by měly štěňata. Jsou unavenější, neposlušnější, mazlivější, méně žerou a nosí si do pelíšku hračky, které si adoptovaly jako své imaginární potomky, které nechtěji opustit. Mléčná žláza je více či méně zvětšená, oteklá a produkuje mléčný sekret, což často vede až k velmi bolestivému zánětu mléčné žlázy. Pseudogravidita má tendence se s každým dalším pohlavním cyklem zhoršovat.

Zdravotní důvody kastrace spočívají v prevenci nemocí samotných pohlavních orgánů i onemocnění souvisejících s produkcí pohlavních hormonů, jako jsou nádory mléčné žlázy, pseudogravidita, cystická hyperplazie endometria dělohy, pyometra (hnisavý zánět dělohy), anebo u samců onemocnění prostaty nebo nádory perianálních žláz či varlat.

Terapeutická kastrace

Kastrace má léčebný efekt v případě vlastních onemocnění pohlavních orgánů i nemocí souvisejících s hormonální aktivitou. Život ohrožujícím stavem je pyometra, čili hnisavý zánět dělohy. Na počátku bývá hormony vyvolaná nadměrná sekrece hlenu děložní sliznicí. Pokud se obsah dělohy infikuje, vzniká nejprve ohraničený zánět, postupně infekce přestupuje přes stěnu dělohy do krve a dochází k sepsi (otravě krve). Ke vzniku pyometry může docházet i několik měsíců po hárání. Fena bývá apatická, hodně pije a močí, odmítá krmivo a zvrací, někdy se může objevovat i slabostí zadních končetin. Může a nemusí být přítomen výtok pochvy, záleží na tom, zdali je děložní krček zavřený, či otevřený. Typický hnědý zapáchající výtok z vulvy může ujít majitelově pozornosti, pokud se fena intenzivně čistí. V některých případech (např. u chovných fen, kde je kastrace samozřejmě nežádoucí) se lze pokusit o konzervativní řešení pyometry pomocí antibiotik a hormonálních preparátů. Avšak toto řešení bývá často neúspěšné, je zde vysoké riziko ohrožení života feny a chirurgické odstranění infikované dělohy a vaječníků je tedy vždy v případě pyometry na prvním místě. Důvodem ke kastraci je i jakákoliv jiná než hnisavá náplň dělohy, tzv. hemometra (krvavá náplň v děloze) či mukometra (hlenovitá náplň v děloze).
Kastrace může být nezbytným řešením v případě komplikovaných porodů. Pokud dojde k významnému poškození dělohy, nebo pokud by další gravidita byla pro fenu vysoce riziková. Kastrace se provádí i při dalších změnách na pohlavních orgánech, jako jsou cysty na vaječnících, nádory vaječníků a dělohy, či nádory mléčné žlázy (o kterých bude více pojednáno v dalším z článků na Téma měsíce).

Stále velmi diskutovaným tématem jsou způsoby provádění kastrace u fen. Zda provádět pouze ovariektomii, či ovariohysterektomii. Ovariektomie, neboli samotné odstranění vaječníků, se provádí tehdy, pokud na děloze nejsou žádné změny – zákrok je pro fenu méně invazivní, anestezie trvá kratší dobu, rána je menší a lépe se hojí. Při vybavení moderní technikou lze ovariektomii provádět i laparoskopicky. Odpůrci ovariektomie však tvrdí, že nemá smysl v těle ponechávat prakticky nefukční orgán (jakým se děloha stává po odstranění vaječníků) a tudíž je odstraňována i děloha. Není žádný důkaz potvrzující správnost té či oné metody a v podstatě záleží na osobní preferenci a zkušenostech chirurga. U koček je naopak standartní provádění pouze ovariektomie. Děloha se vždy odstraňuje spolu s vaječníky, pokud je na ní jakýkoli patologický nález, například cystická hyperplazie endometria u starších fen, nebo pyometra, která je sama o sobě důvodem ke kastraci. Dělohu odstraňujeme také v případě přítomnosti plodů při nechtěné březosti.
Důležité je, že lze odstranit samotné vaječníky, ale v žádném případě ne samotnou dělohu bez vaječníků!!!

Načasování kastrace

Preventivní kastraci je vhodné naplánovat mezi říjemi, nejdříve měsíc po hárání, z důvodu překrvení pohlavních orgánů vlivem působení hormonů a tudíž vyššímu riziku krvácení. Většina veterinářů v České republice se shoduje na tom, že zvířata je vhodné kastrovat až po dosažení pohlavní dospělosti, tzn. u fen po prvním hárání. Na Západě je trendem takzvaná raná kastrace, čili kastrace mláďat mezi třetím a šestým měsícem věku, její nevýhodou je však nedostatečná tělesná vyzrálost zvířete.

Komplikace a následky

Majitele od kastrace obvykle odrazují možná rizika spojená s anestezií a vlastním chirurgickým zákrokem, ale také obava z hormonálních změn po zákroku. Chirurgická a anesteziologická rizika lze minimalizovat kompletním předoperačním vyšetřením pacienta a precizním provedením vlastní operace. Život ohrožující komplikace, jako je srdeční zástava nebo krvácení do břišní dutiny, jsou málo časté. Infekci lze snadno předejít aseptickým provedením zákroku, případně podáváním antibiotik. Nepříjemným problémem může být dehiscence (znovuotevření) operační rány, kterou si obvykle zvíře způsobí usilovným lízáním operační rány nebo nadměrným pohybem (skákáním). Proto je vhodné ránu preventivně překrýt nebo používat límec a omezit zvířeti pohyb.
Změna chování a zklidnění temperamentu zvířete nastává obvykle u samců, u samic má kastrace na chování menší vliv. Obávaná obezita není jen přímým následkem kastrace, ale i změnou režimu a snížením fyzické aktivity. Vlivem úbytku pohlavních hormonů se sice může u zvířete zpomalit metabolismus a tudíž má zvíře sklony k tloustnutí, ale pokud majitel zvířeti zabezpečí dostatek pohybu a přiměřenou krmnou dávku, obezity se bát nemusí.
Hlavně u fen kastrovaných před prvním háráním se někdy po kastraci vyskytuje inkontinence moči, pomočování. Predisponovaná jsou hlavně velká plemena a je to dáno citlivostí svěrače močového měchýře k pohlavním hormonům, které po kastraci klesnou. Většinou je však inkontinence řešitelná dodáváním chybějících hormonů.
Psi s dlouhou červenou srstí (kokršpaněl, jezevčík, irský setr) občas po vykastrování přelínají do jemné štěněcí srsti. Mechanismus tohoto jevu není přesně znám.

Kastrace samců

Důvody kastrace samců jsou preventivní, kvůli zabránění nechtěnému krytí, nebo terapeutické v případě vývojových vad, jako je kryptorchismus, při vzniku nádoru varlete, onemocnění prostaty, v některých případech je kastrace indikována kvůli snížení agresivity samce.
Metody orchiektomie jsou různé. U psů se nejčastěji používá tzv. preskrotální přístup, tedy řez před šourkem a obě varlata jsou vybaveny přes jednu operační ránu. U kocourů se volí přístup skrotální, kdy se provádí 2 řezy přímo na šourku nad každým varletem zvlášť. V případě skrotálního přístupu u kocourů se kůže šourku obvykle nesešívá.
Častým důvodem kastrace samců je kryptorchismus. Kryptorchid je samec, kterému jedno nebo obě varlata nesestoupila do šourku. Sestup varlat je dokončen u psů 10. – 14. den po narození, nejpozději do dvou měsíců věku, u kocourů obvykle hned po narození, přičemž u některých koťat jsou varlata pohyblivá a ještě několik měsíců se vracejí do tříselného kanálu. Pokud jsou varlata uložena mimo šourek (v třísle nebo v břišní dutině), jsou vystavena vyšší teplotě, což často vede k rozvoji nádorového bujení. Kryptorchismus je dědičná vývojová vada, proto by ani jednostranní kryptorchidi neměli mít potomky! Náročnost kastrace kryptorchida závisí na lokalizaci varlete. Pokud se varle nachází v tříselném kanálu nebo těsně před ním, obvykle je dosažitelné chirurgickým přístupem z třísla a jeho odstranění nebývá obtížné. Odstranění varlat lokalizovaných v břiše je invazivnější chirurgický zákrok, často ztížený tím, že varlata jsou malá a mají změněný tvar.

Napsat komentář