Autor: MVDr. Ludmila Tůmová

 

Záněty uší (otitidy) psů patří mezi nejčastější důvody k návštěvě veterinárního lékaře. Svědění, drbání uší, třepání hlavou, zápach a zvýšená tvorba ušního mazu jsou příznaky, které většina majitelů nepřehlédne. Obecně jsou k zánětům náchylnější psi s převislými ušními boltci, neplatí to ale vždy.

Podle postižených struktur rozlišujeme zánět zvukovodu (otitis externa), zánět středního ucha (otitis media) a vnitřního ucha (otitis interna).

Příčiny zánětu zvukovodu mohou být různé. Svědění uší a zánět zvukovodu bývají prvními příznaky nežádoucí reakce na krmivo („alergie“). Zvýšená vlhkost pod převislými boltci nebo u psů, kteří se často koupou, vytváří vhodné podmínky pro přemnožení kvasinek. V letním období se setkáváme se záněty vyvolanými uvízlými travními osinami.

Při diagnostice je třeba řádně prohlédnout zvukovod, odstranit případné cizí těleso a hlavně zkontrolovat bubínek. Přes porušený bubínek se zánět šíří do středního (případně až do vnitřního) ucha, může docházet k poruchám sluchu a k neurologickým problémům. Některé ušní kapky nelze použít, pokud je porušený bubínek!

Většina ušních kapek je třísložková: obsahuje antibiotikum proti bakteriím, antimykotikum proti kvasinkám a kortikoid proti svědění a bolesti. Jednotlivé preparáty ale obsahují různé konkrétní účinné látky, proto je třeba rozlišit typ infekce. Veterinář provede jednoduchý výtěr z ucha a pod mikroskopem rozliší, zda se jedná o kvasinkový, bakteriální nebo smíšený zánět, zhodnotí jeho intenzitu a podle toho vybere vhodný preparát.

Samotné ušní kapky nemají šanci proniknout vrstvou ušního mazu, proto je třeba uši nejdříve vyčistit, potom teprve aplikovat kapky. K čištění se používají speciální roztoky, z nichž některé už obsahují antibakteriální či protikvasinkové přísady. Provedení je jednoduché a většina psů si na čištění uší rychle zvykne. Zvukovod se naplní čisticím roztokem, promasíruje se a přebytek roztoku se vytře vatou nebo ubrouskem. Pes se nechá zatřepat hlavou a zbytek tekutiny se opět vytře. Používání ušních tyčinek je pro čištění psích uší krajně nevhodné – většinou jen zatlačí maz hlouběji do zvukovodu.

Před ukončením léčby je třeba zopakovat výtěr ze zvukovodu a zkontrolovat přítomnost bakterií či kvasinek. Nedoléčené záněty uší se často vrací a mikroorganismy si vytváří rezistenci proti použitým lékům!

Zanedbané, nedoléčené a často se opakující otitidy vedou k zesílení kůže zvukovodu, v zúženém ušním kanálu se drží zánětlivý sekret, který se obtížně odstraňuje, ucho svědí, bolí, pes si ho intezivně drbe, mechanické dráždění zhoršuje zánět a vzniká začarovaný kruh. Definitivním řešením chronické hypertrofické otitidy je chirurgický zákrok – zvukovod se otevře navenek, případně se úplně ostraní.

K prevenci je třeba přistupovat individuálně. Zdravé ucho je přirozeně „samočistící“ a není třeba do něj zasahovat. Preventivní vytrhávání chlupů ze zvukovodu může být kontraproduktivní – podrážděním kůže se může infekce snadněji uplatnit. Pokud už ovšem zánět zvukovodu vznikl, je dobré odstranit chloupky, na kterých se usazují mikroorganismy. Pokud je pes náchylný k otitidám, je vhodné preventivní čištění jednou týdně nebo po každém koupání.

Kočky trpí na záněty uší méně. U venkovních koček jsou častější parazitární otitidy – ušní svrab a méně často demodikóza. Pro svrab je typické svědění a tmavý hrudkovitý maz připomínající kávovou sedlinu. Pod mikroskopem jsou v ušním výtěru vidět roztoči. Terapie sestává z vyčištění uší a aplikace antiparazitárních přípravků přímo do uší nebo ve formě spot-on. Injekční antiparazitika nejsou pro použítí u koček registrované a jejich použití může mít fatální následky.

 

Na závěr několik ilustračních obrázků z našeho mikroskopu: